Tajemství měření času 2: Přesýpací hodiny

Žaneta Caletková | 26. 2. 2019

Od nepaměti se lidé pokoušeli rozluštit záhadu času a osvojit si hodinářské umění. Vynálezu hodin, jak je známe dnes, předcházelo mnoho jiných objevů. Které to byly? Další část článkového seriálu o počátcích hodin je tady.

Mezi jeden ze způsobů, díky kterému naši předkové určovali čas, patřily přesýpací hodiny a jednalo se o poměrně přesný ukazatel.

Kdy vznikly?

Jejich původ a stáří jsou nejasné. Jejich existence je prokázaná až ve 14. století, i když některé dohady tvrdí, že se využívaly už ve století jedenáctém při mořeplavbě, a jiné zase s oblibou prosazují úvahu, že vznikly již ve století osmém (nebo dokonce ještě dříve).

Jak fungují?

Na rozdíl od slunečních hodin, které jsou závislé na pohybu Slunce, jsou přesýpací hodiny ovlivňovány zemskou přitažlivostí. Tvoří je dvě skleněné nádoby, které spojuje úzká trubička. Tou se postupně přesypává písek z vrchní nádoby do nádoby spodní. Jakmile všechen písek propadne, je třeba hodiny otočit a celý proces se opakuje. Obvykle jsou schopny odměřit jednu hodinu, ale mohou být přizpůsobeny i tak, aby odměřovaly delší nebo kratší časový úsek. Protože nejsou schopny samy o sobě fungovat nepřerušovaně a ukazovat čas v kteroukoliv denní i noční dobu, využívají se především k měření kratších časových intervalů. Dnes bychom je mohli snadno nahradit kvalitními hodinkami se stopkami nebo časovačem, ale možná bychom se tak ochudili o působivou ozdobu domácnosti.

Z čeho jsou?

V dnešní době mohou být vyrobeny ze skla nebo z plastu. Na jejich rám se využívá dřevo, kov, plast nebo i jiný materiál dle libosti. Nejranější přesýpací hodiny ovšem bývaly kovové nebo dřevěné, plnily se obvykle pískem a později se využívaly i jiné směsi – například drcený mramor, spálené vaječné skořápky a prach zinku a olova. Postupem času lidé testovali další materiály, aby co nejlépe určili ten, který by hodinami protékal stejnoměrně.

Jak je vyrobit?

  • Nejdříve je nutné důkladně připravit přesýpací hmotu, aby byla, co nejjemnější (musí se zbavit nečistot, proprat ve vodě, pak se celé týdny suší, načež se mnohokrát přesívá přes síta).
  • Dále mistr hodinář vytvoří kvalitní baňky, změří je a otestuje jejich kvalitu. V tuto chvíli si nachystá části stojanu, ve kterém budou baňky uloženy i se všemi dekorativními prvky.
  • Hodinář musí vědět, jak dlouhé časové intervaly mají hodiny odměřovat a podle toho si připravit příslušné množství sypké hmoty. Určitá váha bývá předem stanovena, přesto je třeba přesné odměřování, zkoušení a někdy i několika hodinové pozorování, aby výsledné hodiny byly co nejpřesnější.
  • Poté je třeba hodiny sestavit – hmotu nasypat do jedné z baněk, baňky stmelit pryskyřicí a spojit části stojanu se skleněným středem. Výroba trvá několik dní (s tím, že sypká hmota už je připravena k použití).

Předchůdci

Vodní hodiny

Předchůdcem přesýpacích hodin byly vodní hodiny, které s největší pravděpodobností vznikly na Blízkém východě. Jejich historie sahá do 14. století (a dost možná i 15. století) př. n. l. Používaly se ve starověkém Egyptě, Babylonii a později i v Řecku. Začaly se nazývat klepsydra, což v překladu z řečtiny znamená „zlodějka vody“. V raném středověku patřily k oblíbeným darům panovníkům. Podobně jako hodiny přesýpací odměřovaly jen určitý časový úsek. Původně se jednalo o nádobu s malým otvorem ve dně a rysky v této nádobě ukazovaly, kolik času už uplynulo. Postupně se zdokonalovaly, ale jejich nevýhodou bylo, že se délka jedné hodiny v průběhu roku měnila. Dnes slouží coby připomínka minulosti a také k dekorativním účelům.

Další zajímavé vynálezy na závěr

Astroláb

Říká vám něco pojem astroláb? Už na pohled vypadá pozoruhodně. Jedná se o astronomický přístroj, který využívali mořeplavci, zeměměřiči i astronomové. Dokázal určit polohu hvězd, čas podle místní zeměpisné délky a sloužil k výpočtu vzdáleností. Používal se už od antiky a nachází se dokonce i na středověkých astronomických hodinách v Praze. 

Dnes by nám, místo podobného přístroje, stačily hodinky s GPS nebo kompasem. A proč si rovnou nepořídit takové, které mají nejen GPS, ale i barometr nebo krokoměr a navíc ještě ukazují světové časy? Mezi oblíbené značky hodinek, které spojují mnoho z těchto funkcí, patří například modely z řady Casio G-Shock nebo některé sportovní kolekce značky Festina.

V příští (a zároveň závěrečné) části našeho seriálu se dozvíte něco o mechanických hodinách a můžete sami srovnat neuvěřitelný pokrok a rozvoj, kterého naši předkové dosáhli...